Duben 2009

Nymfy a Dryady

18. dubna 2009 v 16:59 | bobbo |  Magicke Bytosti

Nymfy

Nymfy jsou v řecké mytologii vodní, lesní a horské bohyně či polobohyně. Jsou to bytosti podobné našim pohádkovým vílám nebo rusalkám. Vyskytovaly se obvykle ve společnosti jiných přírodních tvorů nebo dokonce bohů. Nymfy dosahují velikosti 130 - 150 cm, mohou se však zmenšovat i zvětšovat. Mají dlouhé vlasy různých barev, oděv obvykle nenosí. S oblibou prý vyhledávají kontakt s muži a chlapci. Jejich posláním je starat se o záležitosti svého živlu.

Podle toho, kde žijí, se nymfy dělí na:

Dryády

Dryáda neboli duch stromu žije uvnitř stromu. Dryády chrání les proti vandalům. Pokud je strom dryády zničen, ta zahyne. Zbarvení kůže dryády osciluje mezi bílou a zelenou.


Najády

Najády představují vodní živel. Většinou jsou to víly sladkovodní, jezerní, říční, potoční i jednotlivých pramenů. Zabezpečují vláhu a úrodnost půdy. Najády minerálních pramenů mají léčebnou moc. Pokud vyschne jejich zřídlo nebo pramen, umírají s ním.


Oreády

Oreády jsou nymfy horských údolí i horských velikánů. Patří k nejstarším bytostem světa.

Ókeanovny a Néreovny

Ókeanovny a Néreovny jsou mořské nymfy. Žily ve stříbrných jeskyních na dně moře, provozovaly hudbu a tanec. Byly přívětivé, líbezné a ochraňovaly plavce.


Pegas

18. dubna 2009 v 15:44 | bobbo |  Magicke Bytosti

Pegas



Pegas byl bílý okřídlený kůň, rychlý jako vítr. Mýtus vypráví, že Pegas vyletěl z těla Perseem zabité Gorgony Medúzy společně s obrem Chrýsaorem. Medúza totiž byla těhotná s Poseidonem - bohem moří a koní. Pegasa zkrotil korintský hrdina Bellerofontes za pomoci kouzelné uzdy darované mu bohyní moudrosti Athénou. Bellerofontes potom s pomocí Pegasa zabil obludu Chiméru chrlící oheň hned ze tří hlav - kozlí, lví a dračí. Tento úkol musel vykonat, aby očistil svou pověst od pomluv, které jej nařkly ze svedení Steneboii, manželky krále Proita z Argu. Hrdina vystřílel do Chiméry olověné šípy, které se v jejím vlastním žáru roztavily a obludu zahubily. Pegas mu také pomohl pokořit sousední národy včetně Amazonek a stát se vojevůdcem v Lýku. Bellerofontes se potom cítil jako bůh a chtěl za pomoci Pegasa vyletět na Olymp. Zeus jej však za tuto troufalost srazil bleskem. Podle jiné verze pověsti Zeus přikázal Pegasovi, aby hrdinu shodil a Bellerofontes byl potom až do smrti chromý. Mezi nesmrtelné se dostal pouze Pegas. Sídlil u Dia, nosil jeho hrom a blesky. Podle mýtu byl proměněn v jedno ze souhvězdí. Jiný příběh vypráví, že na Pegasovi jel poprvé sám Perseus, který s jeho pomocí zachránil Andromedu.


Jednorožec

18. dubna 2009 v 15:40 | bobbo |  Magicke Bytosti

Jednorožec

Jednorožec je bájným tvorem, oblíbeným hlavně ve středověku. Byl prý podobný gazele či nosorožci (z líčení nosorožce pravděpodobně i vznikl), nejčastěji se však popisuje jako mimořádně štíhlý a elegantní bělostný kůň s dlouhým rovným rohem na čele. Byl divoký a velmi plachý. Směly se k němu přiblížit jen panny, kterým potom položil hlavu na klín. Jeho roh měl prý zázračné účinky - schopnost čistit vodu, ničit jedy, léčit padoucnici a jiné nemoci. Jednorožec je symbolem čistoty, nevinnosti a míru. Říkalo se také, že jednorožec se rozzuří, když spatří slona. Za roh jednorožce byly vydávány zuby mořského kytovce narvala nebo rohy nosorožců.


Gryf

18. dubna 2009 v 15:36 | bobbo |  Magicke Bytosti

Gryf

Gryf neboli pták Noh je zobrazován se lvím tělem, zadníma nohama a ocasem, a s orlí hlavou, krkem, křídly a pařáty. Vyjadřuje bystrost orla a sílu lva. Jeho symbolický význam spočívá v ovládnutí země a oblohy.
Egyptská mytologie líčí gryfa jako symbol ochrany a msty. V Ptomelaiovské době jsou v podobě gryfa znázorňováni Re a Hor.
Ve starém Řecku značil božskou moc, byl zasvěcen Apollónovi. Rovněž byl považován za ztělesnění bohyně Nemesis.
V ranném křesťanství byl symbolem znovuzrození, později jej toto náboženství víceméně zavrhlo. Tento tvor byl také zpočátku líčen jako satanův služebník svádějící na scestí lidské duše, později se stal symbolem dvojí přirozenosti Ježíše Krista - božskou (pták) a lidskou (zvíře). Proto se gryf stal také protivníkem hadů a bazilišků, kteří byli považováni za převtělení satanských démonů.
Marco Polo ve svém cestopise ze 13. století zmiňuje svědectví domorodců z Madagaskaru a Zanzibaru, kteří tvrdili, že každoročně přilétá obrovitý pták podobný orlu, který chytá slony, vznese se s nimi, a pak je pustí na zem. Sloni se pádem zabijí a pták na nich pak hoduje. Marco Polo považoval toto stvoření za gryfa, domorodci však tvrdili, že měl čistě ptačí podobu.


Drak

18. dubna 2009 v 15:33 | bobbo |  Magicke Bytosti

Drak

Draci, tyto tajemné a útočné živočichy, bylo vždy obtížné zkoumat. Nežili kdekoliv a vzhledem k jejich nevyzpytatelným zvykům byste museli mít obrovské štěstí, abyste je potkali právě tam, kde byste je chtěli potkat. Je například velmi nepravděpodobné, že byste na draka narazili v poušti. Pro draky je tam příliš teplo a hlavně příliš sucho. Potřebují stálou vlhkost a proto žijí vždy jen tam, kde je dost vody. Proto bývají často strážci zázračných pramenů a starých opuštěných studní. V Orientě se rádi vyskytovali v kalných řekách, na mořských dnech anebo přímo uprostřed velkých černých mraků. Proto se vám může přihodit, že některého zahlédnete za večerní bouřky, jak se v bouřlivém vzteku rozvaluje po obloze. Od středověku si raději vybírají místa vzdálená od měst a lidského ruchu. Žijí nejraději na západních osamocených pustinách, hluboko ve vlhkých a tmavých jeskyních, nebo se lenivě vyvalují v páchnoucích bažinách a číhají tam na kořist.



Západní drak (nejnebezpečnější druh) mnoho žere a pije, ale nikdy nespí. Je proto odborníkem na hlídání pokladů, nad kterým bdí dnem i nocí. Nejčastěji ani nemá oční víčka. Proto Řekům připomínal bohyni Athénu, která podobně jako Moudrost musí být stále ve střehu.
Východní drak je méně zlovolný, avšak zato je velký žrout, který nepije nic než vodu. Je to velký spáč, často líný, takže někdy prospí bez přestávky i několik měsíců.


Použití draka
Ve starých spisech se každé části dračí tělesné schránky připisují zvláštní vlastnosti. Například:
- srdce umožňuje porozumět jazyku zvířat
- krev natřená na kůži člověka způsobuje nezranitelnost
- zuby (nošené na šatech z kozí kůže) chrání před všemi zly
- tuk, jímž je obaleno srdce, pomáhá vyhrát všechny soudní spory
- oči poskytují výtažek, který činí muže chrabrými
- a nakonec, v hlavě se nachází zázračný kámen. Je srovnatelný s "dračí perlou", perlou hojnosti, která (na Východě) poskytuje svému vlastníkovi moc rozmnožit úrodu a bohatství.
Hle, vysoce užitečný živočich (hlavně když je mrtvý)! Ale nejtěžší je najít aspoň jednoho, který by se chtěl nechat zabít.


Anděle

18. dubna 2009 v 15:27 | bobbo |  Magicke Bytosti

Andělé

Andělé jsou bytosti lásky a světla. Jsou posly Božími. Andělé, tak jako lidské bytosti, vlastní rozum, svobodnou vůli a pocity podobné našim, jsou to čistě spirituální bytosti bez hmotného těla, s možností vyvíjet se k dokonalejšímu stupni. Pomáhají nám, i když na ně nemyslíme a provázejí nás po celý život. Je jistě zajímavé, že andělé k nám často hovoří nepřímo - slyšíme opakovaně nějakou píseň, vidíme nějakou číselnou řadu, která se opakuje. Může to být odpovědí na naše prosby, ovšem za předpokladu správného výkladu. Intelekt andělů je vyšší než lidský. Jsou považováni za prostředníky mezi Bohem a člověkem.




Fenix

18. dubna 2009 v 15:24 | bobbo |  Magicke Bytosti

Fenix

řecky Foinix, latinsky Phoenix

Fénix je bájné stvoření, o kterém se zmiňuje už starověký řecký historik Herodótos. Říkalo se, že fénix žil v Egyptě a byl pokládán za ztělesnění slunečního boha. Měl purpurové a zlaté peří a ukazoval se jednou za pět set let pouze obyvatelům města Héliopole. Když po pěti stech letech fénix cítil, že se blíží jeho smrt, obalil se na oltáři boha slunce Hélia do myrhy a kadidla, zapálil se a ze svého popela se potom znovu zrodil. Bývá proto považován za symbol nesmrtelnosti a znovuzrození. Tvrdilo se, že jeho peří bylo nepotopitelné a bájné bytosti z něj tvořily báječná plavidla, která mohla proplout i největší bouří bez nejmenšího nebezpečí.


Elfove

18. dubna 2009 v 15:21 | bobbo |  Magicke Bytosti

Elfove

Elfové jsou mytologické bytosti původně zřejmě pocházející ze starogermánských pověstí. Jsou velmi krásní a ušlechtilí, mají štíhlou postavu, světlou pleť, hedvábné dlouhé vlasy a vždy špičaté uši. Nenajdeme u nich vousy. Obývají lesy a starají se o ně, žijí z darů přírody. Ačkoliv jsou výborní válečníci, boj nevyhledávají. Jejich rodovou zbraní je dlouhý luk. Elfové jsou známí svým smyslem pro čistotu a láskou k moudrosti, vědění. Dožívají se velmi vysokého věku, jsou i tací, kteří tvrdí, že jsou nesmrtelní, umřít ovšem mohou. Elfové mají krásný hlas, rádi zpívají a hrají na harfu. Milují moře a hvězdy. Většinou jsou zastánci dobra. Jako ochranu před zlem nosí na krku amulety. Mnozí považují elfy za dokonalá stvoření.